Do participace se znovu zapojí obyvatelé, podnikatelé i školy

Místní letos ovlivní například revitalizaci parčíku na Ohradě a zavádění zón s omezenou rychlostí. Pokračovat budou i komunitní projekty.

Zájem obyvatel Trojky o plánování budoucnosti veřejného prostoru rok od roku roste — loni se do anket pořádaných v rámci participačních projektů zapojilo přes pět tisíc lidí. Radnice tak podporuje komunitní život a současně zohledňuje potřeby místních obyvatel, ale i podnikatelů nebo zástupců spolků a organizací. „Nadále chceme být lídrem participace v Praze. U důležitých záměrů budeme využívat anket a veřejných setkání, ve kterých budou obyvatelé Prahy 3 moci vyjádřit svůj názor,“ říká radní Pavel Křeček a potvrzuje, že i v letošním roce mají pokračovat projekty, jejichž cílem je proměna veřejných prostranství.

Potřeby lidí, kteří daný prostor dlouhodobě obývají nebo užívají, zjišťuje radnice nejen prostřednictvím anket a veřejných setkání, ale i reprezentativními průzkumy. Každý projekt tak lze připomínkovat opakovaně v různých fázích a různou formou. Podle Pavla Křečka takový přístup šetří čas i peníze, protože všechny konfliktní body jsou řešeny už během přípravy. To se týká i parku na Ohradě, o jehož budoucí podobě se má rozhodnout v příštích měsících. „Anketa ukázala, že místní podporují na Ohradě zřízení farmářských trhů. Momentálně prověřujeme technickou proveditelnost takového řešení,“ upřesňuje koordinátor participace pro Prahu 3 Karel Světlík. O průzkum se opírá taky zájem obyvatel rezidenčních oblastí o omezení rychlosti projíždějících řidičů na 30 km/h. Participační setkání ohledně zavedení takzvané zóny 30 v okolí vinohradské nemocnice je v plánu na jaro. Šanci ovlivnit zdejší kolorit bude mít veřejnost taky v případě projektu Stromy v ulicích, který oživí Husineckou, Jeronýmovu, Rokycanovu, Biskupcovu, Viklefovu a Krásovu.

V menším měřítku se participaci věnují žáci na místních základkách. „Jde o způsob, jak si mohou vyzkoušet práci zastupitelů a rozhodovat o využití části obecního rozpočtu. Každá škola dostane od radnice 30 tisíc korun a na žácích pak je, aby vymysleli, jak je využijí k jejímu vylepšení. Své návrhy prezentují spolužákům a na závěr společně hlasují pro vítěze,“ říká místostarosta Filip Málek. Minule si pořídili například knihovnu ve stylu Minecraft do školního klubu nebo permanentku do zoo. Úspěšný projekt by měl pokračovat opět letos.

Pozitivní zkušenost přinesla i spolupráce s Ústavem krajinářské architektury ČVUT. Minulý rok navrhli jeho studenti úpravy vnitrobloku Jarov a okolí, letos se zaměří na park u ZŠ Pražačka. Právě vnitrobloků se týká dotační program, jímž třetí městská část znovu podpoří úpravy dvorků pro sousedská setkávání — ty mohou zahrnovat například zazelenění nebo šetrné hospodaření s dešťovou vodou.

V oblasti podpory komunitních aktivit je nejdůležitější novinkou příručka Zábory bez zábran — jak uspořádat akci pod otevřeným nebem. Jejím záměrem je podpořit organizátory sousedských akcí. „Výhledově chceme zmapovat i vnitřní prostory, kde se dají pořádat menší komunitní akce,“ dodává komunitní koordinátorka Vendula Guhová. Užitečnou službou pro jejich pořadatele bude taky nekomerční půjčovna mobiliáře, jejíž zřízení je v plánu. Na podnikatele cílí zase soutěž Můj oblíbený obchod. Navazuje na loňský ročník, ve kterém místní volili oblíbené gastronomické podniky.

Radnice se chce víc zaměřit taky na integraci cizinců, kterých momentálně na území Trojky žije kolem 30 %. Přispět by k tomu měly například otevřené sousedské snídaně v KC Vozovna. Každé z těchto setkání je orientované na určitou místní komunitu — například snídaně plánovaná na sobotu 25. února bude zaměřená na tu romskou. Přijít může kdokoliv a obvyklé přitom je, že s sebou přinese pohoštění, o něž se podělí s ostatními. Vzniká tak prostor pro neformální kontakt nejen mezi kulturami, ale i jednotlivci. Ve virtuálním světě sdružuje cizince na Praze 3 zase facebooková skupina Žižkov culture. Další informace o participačních a komunitních aktivitách hledejte na webu planujtrojku.cz a stejnojmenném facebookovém profilu.

Anketa: Jak lze podpořit zájem místních obyvatel o participační projekty?

Michal Vronský (TOP 09 + STAN s podporou ŽnS), starosta

Předně by měl řešený problém souviset s tím, co lidi v jejich okolí trápí. Zároveň je třeba dotáhnout proces až k realizaci, aby každý viděl, že zapojení se mělo smysl. Úspěšně zvládnutá participace zvyšuje důvěru v instituce a politiku obecně. Současně není třeba dělat z participace velkou vědu. Nejde o nic jiného než o dialog a hledání široké shody. Začátkem února jsem pozván na schůzi seniorského sdružení z Prahy 3. Nechci tam účastníky pouze pozdravit, a proto připravujeme anketu s dotazy, které aktivity senioři oceňují, či naopak postrádají. Podle výsledků se budeme snažit upravit nabídku.

Kateřina Knoblochová (Praha 3 sobě), místopředsedkyně komise pro strategické plánování a participaci

V první řadě si občané musí být jisti tím, že se nejedná jen o formalitu, že vyjádřený názor radnici skutečně zajímá a jejich návrhy a připomínky budou v projektech zohledně ny. Na druhou stranu je nutné jasně říct, že určité věci provést nejdou, protože otevřenost komunikace a důvěra jsou pro participaci klíčové. Projekty je třeba představit srozumitelně a hlavně těm, kterých se bezprostředně týkají, se zapojením místních spolků, sdružení, SVJ nebo škol — jen tak vzbudí participace aktivní odezvu. Důležitou úlohu při komunikaci s veřejností budou hrát zejména sociální sítě.

Jan Bartko (Piráti), radní

Podpořit zájem obyvatel o participaci na projektech je rozhodně důležité. Často se totiž setkáváme s kritikou, že počet nebo struktura účastníků není reprezentativní (což z principu a designu často být ani nemůže). Nejdůležitější je ale to, aby radnice jasně informovala, jaký je smysl dané akce: 1. Půjde jen o informování obyvatel, že radnice něco chystá? 2. Bude se jednat o sběr podnětů a názorů na konkrétní otázku? 3. Debata? 4. Možnost nějaký projekt reálně ovlivnit/spustit/zastavit? Protože pokud kvůli nejasnému sdělení očekávám 4, ale je to 1, tak mě to akorát naštve a už nikdy nepřijdu…

Matěj Michalk Žaloudek (Zelení), koaliční zastupitel

Tak, že budeme řešit s lidmi téma, které se jich opravdu týká, ve správný čas, a ne jen formálně. Participace není nástroj, jak prosadit to, co chtějí politici, zároveň ale nemá nahrazovat referendum. Má sloužit k tomu, abychom se dozvěděli, co lidi v daném místě trápí, a vychytali (nejen) detaily, na které by jinak nikdo nepřišel. Důležitý je proto dialog a správná míra a umění se ptát, naslouchat i vysvětlovat. Můj pocit je, že poslední dobou neodcházejí lidé z participačních setkání naštvaní a bezmocní, jako tomu bývalo dřív. To je zásadní podmínka toho, aby jich příště přišlo ještě víc.

Filip Brückner (ANO 2011), opoziční zastupitel
Domnívám se, že úroveň zájmu obyvatel o dění kolem reprezentuje například účast v komunálních volbách. Víc než polovina občanů k volbám nepřijde, tedy příliš velký zájem nemá. Možná jsou ale volby pro někoho abstraktní a pro konkrétní projekty ve svém bezprostředním okolí by motivaci našel. Základem toho, aby se občané zapojili do rozhodování o rozvoji své obce, je jejich informovanost. Jestliže bude radnice projekty jasně a včas komunikovat, je myslím šance, že se zapojí. Pokud budou preference občanů respektované, stane se jistě participační rozhodování přirozenou součástí veřejného dění.