SPOLEK OBECNÍ HOLUBNÍK SE OBRACÍ NA VEŘEJNOST S INOVATIVNÍM PROJEKTEM 

13. 3. 2024 proběhla v Infocentru beseda s názvem Máte problém s holuby? Spolu s Prahou 3 ji pořádala organizace Obecní holubník, kterou na setkání zastupovali Michal Ďuríček a Diana Mašková. Spolek se zabývá etickou regulací holubů a stavbou regulačních holubníků, což je jedna z hlavních alternativ k současným odchytům a zabíjení holubů. Spolek má po republice tisíce podporovatelů.

Michal Ďuríček v úvodu uvedl, že se mnoho lidí se mylně domnívá, že holubi jsou divocí ptáci, ale jsou to domestikovaní holubi, kteří unikli z domácích chovů a jejich potomci. Holubi byli domestikováni po 6000 let. V minulosti existovaly dokonce zákony na ochranu holubů. Až v posledních zhruba 60 let byla holubům vyhlášena válka. Ještě před sto lety dostávali holubi vyznamenání za záchranu životů ve válce. Během války byly na všech frontách statisíce holubů. Po válce byla většina vypuštěna a zůstala ve městech. Ještě na začátku minulého století byly ve městech (i v Praze) holubníky. Holubi jsou na ně zvyklí, je to jejich domácí prostředí.

Organizace Obecní holubník není po pěti letech činnosti spokojena s výsledkem třech holubníků, proto přichází s iniciativou holubníků v soukromých domech. Pro regulační půdní holubník se nejčastěji dělá půdní vestavba, místnost z OSB desek o velikosti ideálně alespoň 30 metrů čtverečních. Organizace chce zkusit financování výstavby půdních holubníků ze sbírek a dotací. Pilotní projekt v Husinecké by měl být pro 30 holubů (16 metrů čtverečních), prostor poskytuje městská část a použije na projekt také část peněz, které má vyčleněny na likvidaci holubů. Pan Ďuríček tvrdí, že 5-6 holubníků na Praze 3 by zásadně změnilo problém s holuby. Diana Mašková podotýká, že efekt na Praze 3 by byl znatelný už od 3 holubníků.  Lidí, kteří mají rádi holuby a chtějí se o ně starat je poměrně dost, takže s obsluhou holubníků by neměl být problém. Obecně se uvádí, že při dostatečné síti holubníků se jejich výskyt sníží na polovinu. Tím, že holubi tráví většinu času v holubníku, tak by venku bylo vidět jen zhruba čtvrtinu.  

Regulační holubník funguje tak, že tam několikrát týdně chodí obsluha doplňovat holubům vodu, krmivo a odebírat vajíčka, resp. vyměňovat za tzv. podkladky (napodobeniny vajec). Když je o holuby postaráno, tak až na občasné proletění se, tráví většinu času v holubníku (80 % času). Problém s trusem je pak vyřešen úklidem holubníku jednou za týden.

Došlo také na téma holubníku na Vítkově, který byl plánovaný před 3-4 lety jako umělecké dílo, což byl v té době podle pana Ďuríčka jediný způsob, jak prosadit holubník ve veřejném prostoru. Radní pro životní prostředí Jan Bartko vysvětlil, že realizaci mělo financovat hlavní město, ale současná politická reprezentace hlavního města projekt odmítla.

Atmosféra občas holubník připomínala, čemuž nemálo přispěl pan Libor Šprysl, který se představil jako poměrně kvalifikovaný ornitolog, a kterému vadí, když jsou holubníky financovány z městských rozpočtů, protože efektivitu vynaložených prostředků shledává nízkou. Sám propaguje řešení prostřednictvím sokolů, čemuž se ovšem pan Ďuríček a jeho organizace nebrání. Radní Jan Bartko vyzval pana Šprysla ke spolupráci ohledně vysazení sokolů na Praze 3.

Více info: https://www.obecniholubnik.cz/

 

 

Omlouváme se za nižší kvalitu zvuku (doporučujeme poslech na sluchátkách).